Chalífa Omar al-Chatab tedy odcestoval do Jeruzaléma. Při příjezdu chalify Omara do Jeruzaléma velitelé Abu Obaid, Chalíd ibn Walid a další důstojníci vyšli v hedvábných pláštích chalifovi vstříc. Když to Omar uviděl, tak ho to rozzlobilo. Sebral hrst kamínků a hodil je na muslimské důstojníky se slovy: "Tolik jste se změnili za pouhé dva roky? Co je to za šaty? I kdybyste se tak oblékli o 200 let později od dneška musel bych vás odvolat!"Důstojníci odvětili: "Veliteli muslimů, jsme v zemi, kde kvalita oděvu ukazuje hodnost člověka. Kdybychom nosili obyčejné látky, neměli bychom u lidí respekt. Pod hedvábnými róbami máme svá brnění." Poté opadl chalifuv hněv a všichni společně pokračovali k jeruzalémskému patriarchovi. 

S patriarchou chalífa podepsal mírovou smlouvu. V kráceném znění:"Od Božího služebníka a velitele muslimů, Omara: Obyvatelům Jeruzaléma je zajištěna bezpečnost života a majetku. Jejich kostely a kříže jsou bezpečny. To se vztahuje na všechny obyvatele města. Jejich místa uctívání zůstanou nedotčena. Nebudou zabrána ani zničena. Lidé jsou volní v následování svých náboženství. Nebudou jim působeny žádné potíže..."

Po podpisu smlouvy, se šel Omar pomodlit na Chrámovou horu. Poté navštívil největší kostel v Jeruzalémě, bylo to právě v čas odpolední motlitby. Křesťanští duchovní mu nabídli možnost, se pomodlit v kostele, ale chalifa Omar to odmítl. Své odmítnutí ospravedlnil slovy, že pokud by se pomodlil v kostele, mohli by to v budoucnu někteří muslimové zneužit jako ospravedlnění pro zabráni kostela.